Bonsai Sumiko
Bonsai Sumiko
Bonsai Sumiko
Bonsai Sumiko
Bonsai Sumiko
Bonsai Sumiko
Bonsai Sumiko
Bonsai Sumiko
Literáti zrají jako víno, nic neurychlím, žádnou fázi vývoje nezkrátím....
Váhal jsem s drátováním, zvažoval jsem totiž změnu pohledové strany. Nakonec jsem se odhodlal, padly větší větve (které člověk několik let pěstoval) - bylo to nutné, jinak by krása linky kmene nenašla svůj pravý význam.
Nemám mnoho takových jalovců jako je tenhle. Kdysi "parkos" ležící v koutě jednoho bonsai centra, dnes krásný, starý, charizmatický strom. Trvalo to léto, ano, ale stálo to za to.
Pokud vás zajímá historie stromu, klikněte sem
Ani se mi nechce věřit, že jsem tenhle jalovec přivezl kdysi jako „spoluzavazadlo“ v kufru z Japonska. Každou větev jsem pečlivě zabalil do sáčku, vložil do kufru a začal obkládat drobnými válečky z vlastního oblečení tak, aby stromek přežil 24 hodin v těsných a tmavých prostorách mého zavazadla nacpaného k prasknutí.
V roce 2012 jsem pořídil tenhle jalovec u Othmara Auera v Brixenu. Bylo to těžké vybírání, jalovců tam stálo na desítky a zvolit jeden (ten nejlepší J) nebylo snadné. Nakonec jsem si s výběrem nelámal hlavu a vzal ten kus, který mi padl do oka. Z dobrých netvarovaných rostlin člověk vždycky může vytvořit něco zajímavého.
Poměrně dlouhá a zatím nedokončená je pouť tohoto stromu za získáním definitivního tvaru. Nabývá ale stále zřetelnějších obrysů a to mne těší. Cesta k současnému tvaru nebyla snadná a vyžadovala podstoupení určitého rizika při ohýbání silného kmene s partiemi mrtvého dřeva. Pokud vás historie jalovce zajímá, pojďte se s ní seznámit. Když jsem jalovec objevil v Bonsai centru Schinznach v roce 2000, všichni nad ním „ohrnovali nos". Byl zastrčený v tmavém koutě, dlouhé roky nepřesazen, se zahnívajícím mrtvým dřevem a přebujelou těžkou korunou. Strom jsem si odvezl domů, jako obvykle tehdy, ani jsem vlastně nevěděl proč.
